Květen 2018

Štěstí má milá Emmo ...

25. května 2018 v 8:56 | Máma malé Emmy <3
Když jsem si zakládala tenhle blog, myslela jsem si , že budu skoro každý den (nejpozději ob den) psát vtipné a veselé články o našem společném životě. Realita vypadá tak, že si každý den ráno začnu vyjmenovávat věci, které nutně musím udělat a než je jenom dořeknu, je večer, Emma jde spát a já padnu pár minut po ní. Naše dny jsou krátké, ale plné lásky, štěstí, společných zážitků... stále platí, že jsem nikoho nikdy tak nemilovala, ale nikdo mě ještě nikdy tak nena***l. Mlčící
Tenhle článek nebude ani tak vtipný, ani tak sarkastický, ale spíš přemýšlivý a možná dost nudný. Chtěla bych své dceři, pro kterou to tak trošku vlastně píšu, nechat malinkou aktuální poznámku o štěstí. Proto pokud chcete, klidně přestaňtě číst.

Často kolem slebe teď slýchám, jak jsou lidé nešťastní.... jak je štve jejich postava, nedostatek peněz, nudná práce, malé bydlení, nedostatek pochopení, lásky, citu.. současný svět je vzkutku strašně zvláštní a pro mě osobně v hodně věcech strašně těžký. Kdysi jsem váhala, milá Emmo, zda Tě vuběc mít, jelikož tenhle svět nebude lepší. Co ale může být lepší, to jsme my. To naše štěstí se totiž ze všeho nejvíc nachází uvnitř nás samotných. Musíme si ho vytvářet sami, sami v sobě, pomocí naprostých maličkostí, které jsou každý den kolem nás (a opravdu BMW X5 mezi takové maličkosti nepatří Smějící se). Dojít do takového stavu je strašně jednoduché, pokud Vám zrovna nic nechybí, pokud Vás zajímá jenom to, co prožíváte a naplňuje Vás to, co žijete. Jenže proč se tímhle směrem nezaobíráme, pokud se nám nedaří. Proč v takovou chvíli poukazujeme na druhé a řešíme jejich žití a poukazujeme na drobné nedostatky kolem? Proč se snažíme v tu chvíli kazit štěstí ostatních.. asi aby se cítili taky tak? Nedělejme to, prosím...

Nejsem žádný sluníčkář, není všechno úžasné a bez mraků.. jen věřím, že když se každý zaměříme na to odfouknutí svých mraků, budou na to samé i ti okolo mít více sil.

A tak Tě moje milá Emmo prosím, nepomlouvej, nekecej do života ostaním, nevšímej si co kdo kdy kde a s kým, když to není tvůj život, buď zdvořilá a plná energie. Najdi sama sebe a pečuj o sebe alespoň tak, jako o tebe pečujeme teď my, protože to pravé štěstí, to je uvnitř tebe milá Emmo... má milá, nejmilejší a milovaná Emmo..

P.S.: děkuji, že jsi dne 24.5. (na svátek mé milované maminky) použila poprvé slovo "mamama", není sladšího zvuku na tomto světě .. (pominu-li, že jsem poslední člen této domácnosti, kterého umíš pojmenovat Úžasný)