9 měsíců krok za krokem.. (aneb co vám nikdo neřekne a nebo velice opatrně)

29. srpna 2017 v 10:30 | Máma malé Emmy <3 |  Jak to všechno začalo aneb těhotenství...
Co stíhá máma?
Jak to teď u nás vypadá? Ráno jsem nakojila, počkala na mega krnutí, pohrála si, počkala na bobky (jáááj, byly až na břicho :D), přebalila, ani nemusela uspávat, Emmka usnula sama, naložila jsem ji do kočáru, nakoupila, z kočáru zpátky do postýlky (není to dítě úžasný???), uklidila nákup, začala vařit, stále vařím, dítě spí, oběd skoro hotovej - táta z nás bude taky hotovej :D (o těch sedmi fotkách jako králíček, s brýlema, jako na diskotéce - v rámci foťáku v messengeru radši pomlčím, prej jsem ujetá :D) a mám asi 15 minut než se moje milovaná probudí a tak se vraťme k 'nejšťastnějším' 9 měsícům v životě ženy.....
Tak teda za mě, milé dámy a pánové, tohle období nazval nejšťastnějším rozhodně chlap, stejně jako mateřskou 'dovolenou' nazval DOVOLENOU (kurňa o dovolený mám teda naprosto jiný představy :D)
Já vím, některé maminky mě budou pranýřovat a nenávidět, ale já teda už měla x měsíců mnohem šťastnějších než těhotenství (no jasný, mateřský hormony se nevyplavily ;))
Když jsem zjistila onu šťastnou novinu, bylo mi špatně - ze stresu. Dalších pár dní jsem nějak nevnímala co se děje. Hlavně mým druhým zaměstnáním je instruktorka skupinovek ve fitku - aha jak to při 8 hodinách týdně hardcore cvičení zamaskuju? Na hodinách fitboxu jsem se nedotkla totemu od tý doby - tak disciplinovaná jsem nebyla ani nepamatuju. Všude jinde jsem prostě jen víc 'buzerovala', když se cvičilo břicho. Já se držím a držela jsem se, že do konce třetího měsíce neřeknu nikomu nic, protože člověk nikdy neví. A taky nevěděl... v 6. týdnu jsem trošku 'pošpinila' a hurá hned do nemocnice (to mě najednou mateřské hormony dorazily až mě málem porazily - strach obří)... NIC se nedělo, normálka, Emmka si dělala prostor, takže se jenom 'prokutala' někam, kde to trošku 'vyteklo'... Uff.
6. týden a nic se nedělo, super, budu bez nevolností a bez starostí, hurá :) Na konci toho 6. týdne jsem slavila kamarádky narozeniny, oslava končila boží večeří v mexické restauraci. Mňááám. Dorazila jsem domů a.... no nebudu nijak popisovat průběh, myslela jsem, že jsem snědla něco hhoooodně špatnýho, a tohle mi vydrželo ještě dalších 7 měsíců :O ANO, JO, ANO, já se 'problila' (čtenáři omluví tento výraz, ale trefnější neexistuje) až do začátku 9. měsíce.
Vždycky jsem si s hlavou v míse vzpomněla na mojí mamku, která těhotenství odhalila právě tímto způsobem - já jsem nejdřív byla střevní chřipka a po delší době dokonce otrava dřevomorkou a kupodivu na mě nic nezabíralo a mamka zvracela dál :D Nutno dodat, že ve fitku jsem za celou dobu měla jenom jednu 'zdravotní' týdenní pauzu, v tom 7. týdnu se to fakt nedalo. V tu chvíli byla Emmka taky střevní chřipka (promiň zlato :D). Často to vypadalo tak, že jsem mezi hodinama ve škole zvracela na záchodě, omyla se a šla učit dál. Nebo jsem zvedla hlavu ze záchoda a šla cvičit...
Nejkrásnější to období :D Dneska když se Emmka poblinkne po kojení, tak se jí směju, že to má za mých 8 měsíců. Výhodu to beze sporu mělo, šla jsem rodit o 7kg těžší než jsem otěhotněla a z porodnice jsem šla bez kila navíc a během prvních týdnů 'hukotu' jsem zhubla dalších 5 kilo takže aktuálně, kromě povadlé kůže a absence svalů, si na váhu nestěžuji.
Jaké jsou další 'bonusy' těhotenství? (kdo z vás ještě nemá děti, prosím, přestaňte číst) Například jsem také poznala, co to je, když pálí žáha. A to 24 hodin denně 7 dnů v týdnu, 4 týdny v měsíci. Pálila mě úplně po všem, úplně pořád a pomalu jsem s sebou nosila krabici mléka, jelikož každých pět minut si loknout, to bylo jediný co na dalších pět minut zabralo :D
Jediné v čem jsem si libovala byla absence menstruačního cyklu, který od svého dětství nesnáším a jeho absenci si užívám dodnes a vůůbec mi nechybí :)
Ač to nevypadá, nestěžuji si. Emmka byla spokojené a šťastně miminko už v bříšku. 8 a půl měsíce mě nechala cvičit (ač ke konci jsem byla pouze vyvržený na své klienty křičící vorvaň), statečně se mě držely jak nehty, tak vlasy, nebyla jsem oteklá, náladová, neměla jsem žádné vážné problémy. A za to jsem Emmce vděčná, ona přeci jen dbala mamince na štíhlou linii :D Kolikrát jsem musela odpovídat na otázku TY JEŠTĚ CVIČÍŠ???? (doplněno opovrženým tónem) Ano, cvičila jsem dlouho, ale jak už jsem zmínila, například totemu jsem se nedotkla od 'dvou čárek' na testu. Vše jsem konzultovala s mou gynekoložkou a kdybybyl jakýkoliv problém, skončila bych během vteřiny. Taky jsem doržovala všechny zásady pro cvičení v těhotenství...a hlavně - já byla zvyklá 10 let naplno cvičit, kdybych ze dne na den skončila, zhroutila bych se psychicky i fyzicky. Nenabádám nikoho k takovému cvičení, vše je nesmírně individuální a každá musíme poslouchat své tělo.
Emmka se vůbec projevovala povahově už v bříšku (ne, nejsem magor...) Její rozhodnutí jsem musela respektovat už v tomto stádiu. Například se skálopevně rozhodla, že budu vegetarián - JÁ, která snědla svůj 400g steak bez přílohy a dojídala kusy krvavého masa za ostatní. Najednou jakmile přede mě dal někdo maso - okamžitě jsem letěla nebo letělo to maso. Jediné jak to šlo 'přečůrat' bylo mi maso nakrájet a zamíchat do přílohy, to jsem dělala, jakože tam nic není :D Stějně jako si se mnou a doktory uměla hrát při měření ozev - před měřením v břiše tančila zumbu, při měření se ani nehnula, přece nebude skákat na povel :D - po měření (bohužel při cestě do nemocnice, jelikož se její nehybnost tehdy doktorům moc nelíbila) skákala vesele dál ....
Kdykoliv jsem si lehla, začala kopat jako Ronaldo, musela jsem se hýbat, jinak by mi prokopla žebra. Tak je to v podstatě doposud. Ač je to k neuvěření, tak Emmsynka má stejný rytmus jako v bříšku. Dopoledne spokojeně odpočívá, odpoledne dračí a nespí. V noci mě budí ve stejný čas, jako jsem v těhotenství chodila čůrat :D je sladká.
Jen pro pořádek.... jak jsem na začátku psala, co jsem vše stihla... BYLO PONDĚLÍ... teď je ÚTERÝ (dneska je k obědu kuřecí vývar a rýžový nákyp :)) :D ano, článek mi zabral celý den, jelikož.. je to s ní zkrátka hukot a moc času není, ale to je fuk, čtenáři mou nepravidelnost jistě prominou.
Příští článek (jelikož Em spinká, možná ještě dnes...) bude na téma POROD.. to bude porod....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama